František Hrubín: Malá pohádka o řepě

30.11.2011 18:59

Dědek řepu nasadil,
u pole se posadil,
čekal, čekal,
mráz ho lekal,
sluníčka se bál,
dešti jenom lál.
 

 Bez večeře, bez oběda,
čeká dědeček,
najednou se hlína zvedá,
roste kopeček.

"Bábo, roste řepa!"
"Dědku, ty mě šidí!"
"Bábo, což si slepá?"
"Prosím tě, co vidíš?"

Zavolali vnučku,
vnučka pejska,
pejsek kočku, kočka myš.

Chytli se a čekají,
šepty, šepty, šeptají -
neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,
hopsala si rozpustile,
trhla kočkou,
kočka pejskem,
pejsek vnučkou,
bába dědkem -
dědek prázdné ruce měl,
nikoho se nedržel,
udělali bác!

 

Kopeček se ještě chvěje,
jak se pod ním krtek směje.